Problematika odvodnění v obcích jednoduše

Aby cesty zůstaly bez kaluží

Základem je volba vhodného příčného či podélného odvodnění komunikace už ve fázi návrhu. Primárně se používá dostatečný příčný spád vozovky (např. jednostranný, střechovitý, nebo do středu vozovky) a optimální podélný sklon, jimiž se voda směřuje k odvodňovacím zařízením nebo do okolní zeleně. Ne vždy však terénní poměry dovolují dostatečný vlastní sklon komunikace – například v rovinatých ulicích s minimálním podélným sklonem se voda může u obrubníků hromadit, protože nestíhá odtékat do nejbližší kanálové vpusti.

Také ve více svažitých úsecích má shora přitékající dešťová voda tendenci zaplavovat níže položené oblasti. V takových případech je nutné využít dodatečné prvky (liniové žlaby, příčné odvodňovací prahy apod.), které vodu bezpečně zachytí a odvedou pryč i při intenzivních srážkách.

Problematika odvodnění

 

Městské a venkovské komunikace

V městských ulicích i na silnicích v obcích je odvodnění obvykle řešeno kombinací příčného spádu vozovky a podélných prvků podél obrub. Ve městech se dešťová voda často svádí k obrubníku, kde ji zachytávají uliční vpusti (bodové odvodnění napojené do kanalizace). U komunikací s malým nebo nulovým sklonem se samotné vpusti nemusí vyrovnat s odtokem – voda se hromadí u krajnice, auta projíždějí kalužemi a stříkající voda ohrožuje chodce i fasády domů. Řešením je v těchto případech liniové odvodnění: podél obrubníku se zabudují žlaby, který průběžně sbírají vodu po celé délce úseku a odvádí ji do kanalizace nebo terénu. Tím se eliminují rozsáhlé kaluže i riziko aquaplaningu.

Ve venkovských oblastech se často využívají otevřené příkopy nebo rigoly podél silnic, které plní funkci podélného odvodnění a zároveň vsaku do terénu. Na cestách ve svahu je nutné myslet i na zadržení rychle stékající vody – běžným opatřením jsou šikmé odvodňovací prahy či žlaby umístěné napříč vozovkou, které periodicky svádějí vodu do příkopu a brání jejímu hromadění a erozi povrchu vozovky. Kombinací všech těchto prvků se dá efektivně odvodnit i komunikace s výrazným podélným spádem.

 

Obytné zóny

V obytných a rezidenčních zónách se odvodnění řeší s ohledem na pěší a cyklisty i estetiku prostoru. Často se používají liniové žlaby s úzkými štěrbinami nebo kryty s malými otvory, aby po nich bezpečně přejelo kolo dětského kočárku, bicyklu, nebo do nich nezapadl podpatek. V obytných částech obcí je obvykle menší dopravní zátěž, proto zde dostačují odvodňovací žlaby nižších tříd zatížení (B 125, C 250) vhodné pro lehčí vozidla. Důraz je také kladen na vzhled – odvodňovací prvky by měly vizuálně zapadnout do dlažby nebo vozovky a nenarušovat ráz ulice. Správně navržené odvodnění v obytné zóně zamezí vytváření kaluží a výrazně přispívá k pohodlí obyvatel.

 

Zelené developerské novostavby

U nových developerských projektů (např. nové obytné čtvrti, obchodní areály) se odvodnění řeší moderními systémy s důrazem na hospodaření s dešťovou vodou. Vzhledem k povinnosti dané legislativou zadržet dešťové vody na pozemku se preferuje vsakování nebo retence s pozvolným vypouštěním. V praxi to znamená, že dešťová voda ze střech, parkovišť a cest je primárně svedena do lokálních podzemních vsakovacích boxů, retenčních nádrží či vsakovacích polderů.

Než se však voda nechá vsáknout do podloží, je vhodné ji předčistit od hrubých nečistot (písek, listí) a hlavně od škodlivin, jako jsou ropné látky nebo těžké kovy splavené z povrchů parkovišť. K tomu slouží filtrační systémy – například speciální filtrační odvodňovací žlaby, které v sobě kombinují funkci liniového odvodnění, zadržení vody a jejího čištění. Tyto systémy dokážou zachytit i jemné nečistoty, jako jsou mikroplasty a suspendované látky, takže do půdy odchází výrazně čistší voda. V novostavbách se tak srážková voda často neodvádí do veřejné kanalizace, ale využívá se na místě – vsakováním pro doplnění podzemních vod, případně akumulací pro zalévání zeleně či technické účely. Moderní odvodňovací prvky s filtračním substrátem tak pomáhají investorům splnit ekologické i právní požadavky a zároveň snižují objem vody odváděné do veřejné sítě.

 

Doporučené produkty HAURATON

Pro každou oblast odvodnění Vám rádi pomůžeme zvolit vhodný systém německé značky HAURATON. Níže najdete základní přehled podle oblastí:

Městské a venkovské komunikace – betonové žlaby FASERFIX

Robustní liniové žlaby z betonu vyztuženého čedičovými vlákny nabízí extrémně odolné odvodnění pro nejvyšší zátěže – podle účelu systému a designu zvoleného krytu splňují třídy zatížení až F 900 dle normy ČSN EN 1433 (vhodné i pro nejtěžší provoz). Díky vysoké pevnosti a tuhosti konstrukce snesou i zatížení od otáčejících se kamionů nebo autobusů. Zároveň mají subtilní tvar a relativně nízkou hmotnost na svou nosnost, což usnadňuje manipulaci při pokládce. Řady žlabů FASERFIX se vyrábí v různých šířkách a výškách pro optimální hydraulickou kapacitu a doplňují se o kryty z litiny, oceli či kompozitu podle požadované třídy zatížení. Hlavními výhodami jsou dlouhá životnost, odolnost vůči mrazu i posypovým solím a minimální údržba. Ideální použití: frekventované silnice v obcích, hlavní ulice, průmyslové areály, čerpací stanice, příčné odvodnění ve svahu.

Obytné zóny – kompozitní žlaby RECYFIX

Lehké kompozitní žlaby z recyklovaného plastu (PE-PP) vhodné pro pěší zóny, parkoviště osobních aut, vjezdy k rodinným domům či na náměstí. Materiál žlabu je 100% recyklovaný plast, který je nenasákavý, odolný vůči korozi i chemikáliím a velmi lehký – jednotlivé díly lze snadno přenášet a řezat na míru přímo na stavbě. Systémy RECYFIX se dodávají s různými kryty (litinový, ocelový nebo kompozitní rošt, případně úzká štěrbina pro nenápadné odvodnění) a jsou dimenzované až do třídy zatížení D 400 (spolehlivé i pro těžší vozidla). Výhodou je snadná instalace bez těžké mechanizace, esteticky čistý vzhled a ekologický aspekt využití recyklovaných materiálů. V zimě žlaby perfektně odolávají mrazu i rozmrazovacím solím. Systémy RECYFIX jsou ideální pro místa, kde není extrémní dopravní zatížení, ale klade se důraz na vzhled a jednoduchou montáž, jako jsou komunikace v obytných zónách, obchodní areály, vilové ulice, chodníky, dvorky, cyklostezky či parky.

Zelené developerské novostavby – filtrační žlaby DRAINFIX CLEAN

Systém kombinuje funkci liniového odvodnění, retence a filtrace v jednom systému. Žlab je tvořen robustním tělesem (beton nebo kompozit) naplněným speciálním substrátem Carbotec. Kontaminovanou dešťovku dokáže vyčistit od více než 99 % mikroplastů, ropných látek a těžkých kovů, čímž plní roli běžného odlučovače, ale přímo v liniovém prvku.

Vyčištěnou vodu lze bezpečně vsáknout do podloží na pozemku, použít ve výrobě nebo pro závlahu, protože téměř neobsahuje škodliviny. Žlaby DRAINFIX CLEAN mají vysokou kapacitu průtoku i akumulace – při přívalovém dešti zadržují vodu a postupně ji filtrují, takže nedochází k přetížení systému (na rozdíl od klasických odlučovačů, které při příliš velkém průtoku pouští část vody nečištěnou obtokem). Díky povrchové filtraci jsou intervaly údržby velmi dlouhé, obvykle stačí výměna substrátu jednou za 10–15 let.

DRAINFIX CLEAN je ideální ekologické řešení pro parkoviště, moderní obchodní centra, nové obytné čtvrti a všude tam, kde je potřeba čistit a na místě zasakovat dešťovou vodu v souladu s platnými předpisy.

Trocha legislativy na závěr

Návrh a realizace odvodnění musí odpovídat platným normám a předpisům. Pro liniové odvodňovací žlaby platí evropská norma ČSN EN 1433, která definuje technické požadavky na odvodňovací žlaby pro dopravní plochy a jejich zatřídění do tříd zatížení A15 až F900 podle únosnosti.

Při návrhu odvodnění komunikací se projektanti řídí normami pro pozemní komunikace – zejména ČSN 73 6101 (Projektování silnic a dálnic) a ČSN 73 6110 (Projektování místních komunikací), které stanovují mimo jiné minimální příčné a podélné sklony vozovek, rozmístění vpustí apod.

Odvodnění silnic a dálnic spadá také pod normu ČSN 75 6101 (Stokové sítě a kanalizační přípojky), která upravuje podmínky návrhu dešťové kanalizace pro veřejné komunikace. Kromě norem je nutné dodržovat i vodoprávní předpisy – např. zákon č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) a prováděcí vyhlášky.

Novela vodního zákona z roku 2021 zavedla povinnost, že srážkové vody ze staveb se mají přednostně likvidovat na vlastním pozemku vsakováním. Pokud vsakovací řešení není možné, lze vodu odvádět do oddělené dešťové kanalizace, a teprve není-li ani ta k dispozici, je dovoleno regulovaně vypouštět dešťovou vodu do jednotné kanalizace. Tento princip tzv. dešťové směrnice je zakotven i ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území.

V praxi to znamená, že investoři novostaveb musí již v projektu řešit hospodaření s dešťovou vodou – typicky návrhem vsakovacích zařízení, retenčních nádrží či použitím filtračních žlabů, které umožní splnit podmínku nepřetěžování veřejné kanalizace. Nedodržení těchto pravidel může vést k neudělení stavebního povolení nebo tučným sankcím.